Úvaha o boji, politice, válce...

Proč se sen člověka stal mocným prostředkem k masakrováni? Kdo nenávidí naše svobody? Kdo jsou oni a kdo my?

Dětí mají rádi houpačky. Většinou pří houpání zavřou očí a představují si let. Já si umím představit, že podobná kreativní představivost povzbudila Orvilla Wrighta k překonání lidské fyzické přirozeností. Jeho let roku 1903 trval dvanáct vteřin a letěl 37 metrů. Starší z bratrů Wrightů Wilbur toho dne zvládl vzdálenost 279 metrů.

Dnes můžeme na obrazovkách i živě (live) sledovat nebe nad Irákem a Sýrií, kde se testují nejvyspělejší superletouny. Ty které mají vybojovat převahu ve vzduchu, ale i zničit cíle na zemi, především však zasadit zničující úder. Technický pokrok je vidět v neviditelném (stealth) superletounu, který zničí cíl a zmizí nepozorován. Superletoun, který unese náklad, který má schopnost zničit Moskvu i New York. Nejnovější technologie jsou letadla bez posádky, tzv. drony. Ovládán operatérem je dron nejschopnějším špionem a lovcem. Je to nejdokonalejší prostředek k cílenému zabíjení.

Proč se vynález letu jako velký sen člověka stal mocným prostředkem masakrováni?

V Anglií na počátku 13.století zmiňuje Magna charta libertatum právo na spravedlivý proces a funguje i jako záruka proti svévolnému trestu panovníka. G. W. Bush po události 11. září vyhlásil válku proti teroru a teroristy tajemně označil jako „ti, co nenávidí naše svobody“. Dal i právo CIA zabíjet teroristy pomocí dronu kdekoli na světě. (B. Obama později přenesl exekutivní oprávnění zabíjet pomocí dronu na armádu). Asymetrický konflikt, kde bezpilotní predátor na příkaz vysokého činitele řízen operatérem někde v Nevadě potrestá někde v Jemenu toho, který nenávidí naše svobody .

Ti, co nenávidí naše svobody. Kdo jsou oni a kdo my? G. W. Bush patrně navazoval na myšlenky neokonzervativců v USA. Toto myšlení by se v otázce zahraniční politiky dalo shrnout tak, že západní civilizace (Spojené státy jako reprezentant) jsou vývojově a morálně na vyšší úrovni než ty ostatní. Pro ně je ideální svět ten, kde je jediná globální supervelmoc, která určuje pravidla. U elit demokratů v USA je tato idea výjimečnosti podobná. Tedy cílem zahraniční politiky (elit) je udržení této hegemonie. Tato pozice se v dnešním globalizovaném světě zdá být egocentrická. Proč?

Globalizovány svět, kde hlavním kolbištěm politického boje – boje o moc (ideologicky či represivně) není primárně jen stát. Stát je jen nástroj na šíření moci globálně? Tím ale dochází ke konfliktu, protože svět je světem lidí, světem kultur, světem jazyků, svět je místem, kde člověk tvoří dějiny. Partikulární zájem (my) má být povznesen na zájem všeobecný, ať už ideologickým aparátem, nebo tam, kde se objeví fundamentální odpor neboli nelegitimní násilí, nastupuje represe. Konflikt rozhoduje právo silnějšího.

Spravedlivé válce je třeba dát legitimitu. Ve společnosti, která klade důraz na veřejné mínění jako autonomní prostor mezi státem a občanskou společností, přichází role architektů přítomnosti. (Zneužité pojmy - demokracie, svoboda, rovnost.) Jak ospravedlnit válku? Jak uspokojit militarismus a k tomu dostat souhlas lidu? Odpověď je – zahrát představení války, dát válce morální rozměr.

K výrobě etického rozměru války je potřeba kontroly nad tématy v demokratické debatě – kontrola veřejného prostoru která poskytuje aktérům čí držitelům moci převahu. Už před druhou světovou válkou W.Lippmann upozorňoval že mezi člověka a skutečnost je vkládáno prostředí ovlivněné mediálními prezentacemi. Ach ty Trumpovy krásné rakety a Putinovy hypersonické hlavice.

Je tedy egocentrická pozice možnou odpovědi na otázku proč je tvůrčí síla člověka ve službách ničeni? Tedy partikulární zájem který se má prosadit jako všeobecný zájem? Možná podobnost s představivosti dítěte které chce vzlétnout ale tentokrát je to egoistická idea moci nad jiným člověkem (ovládnuti těl i mysli)? Optimismus udržuje myšlenka že člověk je možnost a ne něco už předurčeného. Může člověkpřekročit předurčenost a tvořit svůj svět?

Co je opakem egocentrické pozice? Láska. Láska myšleno jako protilátka egoismu kdy partikulární zájem je dominantou a mírou všeho. V lásce překračují své já a vnímám svět optikou jiného.

Ale život je boj.